Mladičká básnířka
s korálky nad kotníky
bouchala na dvířka
paláce poetiky
s někým se vyspala
někomu nedala
láska jako hobby
pak o tom napsala sonet na čtyři doby
Své srdce skloňovala
podle vzoru Ferlinghetti
ve vzduchu nechávala
viset vždy jen půlku věty
plná tragiky
plná mystiky
plná splínu
tak jí to otiskli
v jednom magazínu
Bývala viděna
v malém baru U Rozhlasu
od sebe kolena
a cizí ruka kolem pasu
trochu se napila
trochu se opila
na účet redaktora
za týden nato byla
hvězdou mikrofóra
Pod paží nosila
rozepsané rukopisy
ráno se budila
vedle záchodové mísy
múzou políbená
životem potřísněná
plná zázraků
a pak ji vyhodili
z gymlpu i z baráku
Šly řeči okolím
že měla něco s Esembáky
ať bylo cokoli
přestala věřit na zázraky
cítila u srdce
jak po ní přešla
železná bota
tak o tom napsala
sonet ze života
Pak jednou v pondělí
přišla na koncert na koleje
a hlasem pokorným
prosila o text Darmoděje
a jak ho psala
tak se dala
tichounce do pláče
a její slzy kapaly na její mrkváče
a její slzy kapaly na její mrkváče
a její slzy kapaly na její mrkváče
a její slzy kapaly na její mrkváče
