Dřív nežli vzejde světlo dne,
přes horstvo, jež se v mlze pne,
jdem do hlubin, kde vládne stín,
hledat své zlato kouzelné.
Znal naše kouzla zemský klín,
když rod náš v třesku kovadlin
kul klenoty a temnoty
zaháněl v slujích, kde spal stín.
A mnohý elf i dávný král
měl od nás meč, co zářně plál,
kdyžtě náš um těm vladařům
do jílců oheň včaroval.
Dali jsme stříbru hvězdný třpyt,
korunám zlatým slunce svit
tu krásu krás a skvělý jas
jsme předli z drátků jako nit.
Dříve než vzejde světlo dne,
přes horstvo, jež se v mlze pne.
jdem do hlubin, kde vládne stín.
pro svoje zlato ztracené.
A co jsme měli pohárů
a zlaté harfy postaru,
jenže náš zpěv člověk či elf
neslýchal z hlubin, ani hru.
Sosny se s nářkem prohnuly,
zlé vichry noci vanuly,
les rázem vzplál a plápolal
tak jako tisíc fakulí.
Zvon v údolí bil na poplach
a lidem zbělil tváře strach,
když dračí spár hůř nežli žár
jim pohřbil město v sutinách.
Dýmala hora pod lunou
v tu chvílí pro nás osudnou,
každý se hnal, než drak ho sklál
pod svými drápy, pod lunou.
Dřív nežli vzejde sluce svit,
přes chmurný, mlžný horský štít
jdem do hlubin, kde vládne stín,
mu harfy své i zlato vzít! DRIV nežli vzejde светло дпе,
Pres horstvo, Йеж себе v mlze МЯВ,
jdem сделать hlubin, KDE vládne СТИН,
hledat све Злато kouzelné.
ZnAl Naše kouzla Земский Клин,
když стержень Náš v třesku kovadlin
Куль KLENOTY в Темноты
zaháněl v slujích, KDE SPAL СТИН.
Mnohý эльф я dávný Крал
Мел OD nás MEC, со zářně plál,
kdyžtě Náš мкм Tem vladařům
сделать jílců oheň včaroval.
Дали JSME stříbru hvězdný třpyt,
korunám zlatým Slunce свит
Ту Krāsu Крас skvělý Jas
JSME předli г drátků яко нит.
Привод пенсне vzejde светло дпе,
Pres horstvo, Йеж себе v mlze МЯВ.
jdem сделать hlubin, KDE vládne СТИН.
про svoje Злато ztracené.
Со JSME Мели pohárů
Золотые harfy postaru,
jenže Náš zpěv člověk či эльф
neslýchal г hlubin, Ани ГРУ.
Сосны себе с nářkem prohnuly,
ZLE vichry Ночи vanuly,
ле Разем vzplál plápolal
Так яко страдающий туберкулезом fakulí.
Звон v údolí млрд на poplach
lidem zbělil tváře Strach,
když dračí Spar Гур nežli ZAR
Джим pohřbil město v sutinách.
Dýmala гора стручок lunou
v ту chvílí про nás osudnou,
každý себе hnal, нез Drak хо sklál
POD svými drápy, стручок lunou.
DRIV nežli vzejde sluce свит,
Pres chmurný, mlžný Horský штит
jdem сделать hlubin, KDE vládne СТИН,
му harfy све я Злато vzít! Смотрите также: | |
